utorok 1. apríla 2014

Ukončenie boja 7

"Xó … půjde to takle dál a je po mě," pomyslela jsem si. "Hlavně se nedívej do zadu, hlavně se nedívej…" pootočila se, a viděla, jak dračí hlava letí za ní jak šílená. "DO ZADU!" vykřikla a zrychlila. "Do háje … doufal jsem, že bude pronásledovat mě," zastavil se Sasuke. Náhle se ozvala obrovská rána a křik. "Aiko!" pomyslel si a vydal se k místu, odkud se ozval křik. Když tam doběhl uviděl Aiko na zemi bezvládně ležet.
Rychle se k ní rozeběhl, "Aiko,si v pořádku?Slyšíš mě?!Aiko!" třásl s tělem ale pořád nic. "To mi neříkej, že …" nemohl tomu uvěřit … tomu,že by mohla být mrtvá ale i tomu, že se mu chce brečet. Po tak dlouhé době … "SASUKE!POPZOR!" "Co?!" otočil se a tam ta dračí hlava … letěla přímo na něj.
Neměl čas uhnout … Stejně by to schytal … zavřel oči a pak se ozvala obrovská rána, že i ostatní, co bojovali to na chvíli přerušilo. "Co to sakra…?!" koukala do dálky Ebigael. "První dva z krku," pousmál se Susui. "Být tebou, tak jim víc věřím a nepodceňuju je," srovnal ho Jiraiya a poračovali dál v boji. "Snad je Aiko se Sas--- SASUKE?!" vzpamatovala se Ebigael. "Bože, ten boj má na mě špatné účinky. Myslím jen na něj a ne na to, co říkám!" nadávala si. "Hele,holčičko, bojujem nebo máme diskuzní kroužek?!" "Cse …" odsekla, udělala ruční pečetě "Fuuton: Fyuratsu tensi no jutsu!" vykřikla a vyvolala obrovský vzdušný vír. "Lepší verze minulého jutsu," informovala. "Lepší?" usmála se Samara. "Vždyť je to úplně … aha … už to vidím. Důmyslné. Člověk by si těch katan a jehel sen-bon ani nevšiml." Podívala se na Ebi. "Ale já jo," "Jenže ty nejsi člověk, tak se nedivím," uxichtila se a poslala už vzniklé tornádo na Samaru.
Otevřel oči. "Já žiju?" podivil se. "Počkat, … kdo to na mě zakřičel?! Ten hlas … byl Aiky," otočil se. Neležela tam … Začal se rozhlížet všude kolem, až ji nakonec uviděl ležet pod stromem. Rychle k ní přiběhl. "Jsi v pohodě?!" "Jo,naprosto" usmála se,ale při pokusu vstát spadla v bolestech zpět na zem. "Moc mi to tak nepříjde," ustaraně se na ní podíval. "Sasuke-kun" šeptla. "Tak to bylo hustý!" ozvalo se před nima. "Ty," šeptl a postavil se do obrané pozice před Aiko. "Vážně,holka … nečekala sem, že před toho kluka tak rychle skočíš, …" "Co?! Jak jako skočila?!" pomyslel si a pak ho trklo. "Když jsem sem přiběhl … to nebyla Aiko, že ne?!" Daisuke se smíchem přikývl. "Bylo to jen ubohé genjutsu … a ty jsi to přes ten strach, že je to opravdu ona ani nepoznal … a to si říkáš Uchiha?!" "Buď ticho …" "Co?" "Řekl jsem, abys byů ticho!!" vykřikl a rozeběhl se proti němu. "SASUKE! St … sakra," chtěla ho Aiko zastavit, ale znovu jí tělem projela obrovská bolest. "Tak fajn, zatím je to na tobě,Sasuke" šeptla a začala si léčit zranění.
"Sakra,sakra,sakra," nadávala Ebigael. "Jaká škoda …" uculila se Tomoko. "To tornádo bylo pěkné … škoda jen, že moc dlouho nevydrželo" "Buď ticho," "Vadí ti realita?" "Vadí mi, že mě podceňuješ. Však ty toho budeš litovat," usmála se a zhluboka oddychovala. "Dyť jsi vůbec ráda, že stojíš, to mám bojovat s mrzákem?!" Na to Ebigael nereagovala, zhluboka se nadechla, podívala se na Tomoko a uvolnila svou chakru. Tomoko musela dát ruce před oči, aby jí je nebičoval vítr. "Teď se připrav na svou smrt,"

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára